Taky jste se těšili na Den Trifidů jako Knihu na pokračování ve zpracování veřejnoprávní stanice ČRO?
Myslím si, že nejsem příslušníkem "internetové generace", netrávím většinu času na facebooku a na youtube, čtu, píšu, chodím do práce a věnuji se neziskovce, kterou jsem s pár přáteli založil. Televizi nevlastním a nikdy jsem si ji ani nepořídil, za těch zhruba dvacet let, co nebydlím u rodičů, a ani to neudělám.
Nicméně i pro mne je Internet místem, kde se mohu podívat na film, který už nedávají v žádném kině, nebo kde si stáhnu podcast, který můžu poslouchat při cestě do práce, nebo když v parku venčím psy. Hodně čtu a to právě proto, že číst můźu kdekoliv a kdykoliv, dokonce mi ani nevadí číst elektronické knihy, ne vždy dávám přednost formě, často mi stačí obsah.
Jedna z prvních knih, kterou jsem kdy přečetl, a bylo to těsně po revoluci, kdy jsem se číst teprve učil, byla kniha Den Trifidů od Britskéh spisovatele Johna Wyndhama.
Jak moc mne potěšilo, když jsem si na facebooku všimnul upoutávky Českého Rozhlasu Vltava, že budou tuhle knihu dávat jako čtení knihy na pokračování, což býval pořad, který jsem v dětství zbožňoval i v době, kdy už jsem sám číst uměl.
Samým nadšením jsem okamžitě udělal Vltavě reklamu kde se dalo a rozhodně jsem nebyl sám, kdo na pořad čekal. Jenže jak už to tak bývá, v 18:30 ve všední dny, uprostřed léta prostě nemám čas si sednout a pustit si rozhlas, nebo soustředěně sedět a hltat každé slovo, nepochybně dobře zinscenované rozhlasové hry skvělé knihy. Těšit jsem se ale nepřestal, a když konečně nastala chvíle, kdy o weekendu nemusím pracovat a venku je příliš dusno a horko, abych chtěl jít se psy na louky, rozhodl jsem se, že si pustím jeden až dva díly.
Jenomže ouvej. Na stránce pořadu nejsou první dvě epizody k dostání kvůli autorským právům...
Samozřejmě jsem se začal rozhlížet po notoricky známých místech na Internetu, kde bych si je mohl stáhnout a poslechnout, jenže pak mi to došlo....
Český Rozhlas Vltava se na jednu stranu zcela očividně snaží dostat na Internet, což je medium, kam rádia stejně směřují, díky rozšířeným možnostem přidané hodnoty, a také díky tomu, že právě tam je dnes cílová skupina. To je jistě věc pochopitelná a chválihodná.
Na druhou stranu ale případ tolik očekávaného Čtení na pokračování ukázal, že Český Rozhlas (minimálně Vltava, to samé se nedá říct o Radiu Wave nebo CrO+) naprosto nepochopil cílovou skupinu generace Facebooku a Youtobe.
Proč probůh investují čas a peníze do načtení knihy, která už zvukovou podbu má, aby nakonec pořad vydržel na Internetu týden a to za mandatorní koncesionářské poplatky?
Proč dělají pořadu, místo kterého za 15 týdnů zůstane na internetu pouze 404, stránka nenalezena, reklamu pro širokou veřejnost na facebooku, která je zvyklá konzumovat kontent on-demand (nemám čas hned, schovám do bookmarku, pustím si na letní dovolené u moře)?
Proč se Český Rozhlas, podobně jako Pražská Městská Knihovna nevěnuje raděj knihám a možná také jiným druhům uložených dat (myšlenek), které jsou jiź v tzv. Public Domain, tedy nejsou již více chráněna autorskými právy?
Proč prostě ČRO dává na Internet něco, co tam nemá zůstat?
A co je na tom nejhorší je to, že místo toho, aby ČRO podporovala kulturu Českého národa, vlastně tak z nás vychovává imaginární zloděje, piráty a kriminálníky. Svědčí o tom to, źe první co mne napadlo bylo podívat se, kde je uložen záznam těch dvou nedostupných epizod, které ČRO ze svého webu stáhlo kvůli jakýmsi imaginárním autorským právům.
Úplně jasně vidím, jak se za peníze koncesionářskýcjh poplatků budou dál točit věci do archivu, ale zárovň se budou platit "it experti a specializované software", které budou vyhledávat a stahovat z veřejných úložišť takovéto pořady, které si tam "generace internetových dětí" uklá už proto, že si je chce poslechnout déle než týden a v jinou hodinu než v 18:30.
Tohle přesně dělá Česká Televize, která nechala z youtube stáhnout všechny večerníčky, ale zároveň má své iVysílání blokováno geo-IP blokací, takže pokud například vychováváte dítě už jen na Slovensku, nebo nedej Bože v Anglii, máte smůlu a těžko mu můžete předat kousek vlastní kultury.
Kdy se konečně naše veřejnoprávní media přenesou přes tuhle malost a zpátečnictví nesmyslné ochrany autorských práv, navíc za naše peníze? Proč se z internetových verzí Českého Rozhlasu a České Televize stává něco jako sharewarová verze, a nejhorší na tom je to, že nenabízí ani dokoupení verze plné.
Komu pomohlo, že byl pořad po týdnu vysílání stažen? ČRO, které natočilo něco jen pro archiv a má jen další byrokracii s hlídáním data stažení? Autoru knihy nebo autorům českých překladů? Ti by přeci mohli dostat daleko více peněz, když by se pořad dal do nějaké placené sekce, když už je tedy potřeba platit za něco, co bylo vyrobeno z našich daní. Nebo to snad nějak pomohlo posluchačům?
Jak pomohlo stažení Večerníčků z youtube České Televizi?
Toršku si myslím, že organizace typu OSA a jí podobné, budou určitě přeprodávat službu nebo software, který umí Večerníčky nebo Trifidy vyhledat, automaticky zažalovat toho, kdo je někam nahrál a zažádat o stažení z veřejně dostupných zdrojů.
Takhle Česká veřejnoprávní media dělají z lidí imaginarní piráty, zloděje a kriminálníky, nevím jak moc de facto, ale rozhodně de jure. A přitom mají podporovat kulturu naší země a ideálně ji šířit do zahraničí.
Původní verze blogu k přečtení zde.
Autora můžete podpořit třeba BitCoiny 16mfnfnypJAnWSKBgAQtVB6egxKfEGjvK8
