Elektronická Zdravotní Knížka - Jak jsem přišel od data : díl 2

Minulý blog zaujal asi dvanáct a půl tisíce čtenářů a cítím proto povinnost popsat, co se dělo dál, což bych shrnul jako pat s velkým zájmem a nadějí.

Jak již jsem psal v minulém blogu, podal jsem stížnost na Úřad pro ochranu osobních údajů, která byla obratem přijata, a vlastně především právě kvůli ní jsem čekal s napsáním tohohle doplňujícího textu.

Tak tady je tedy vyrozumění, popravdě mám docela problém mu porozumět, jen mám dojem, že mi víceméně říká, že existuje podezření, že se něco děje, ale nic není vyřízeno, a tak to může zůstat i na věky, ale pokud ne, musím se o tom dozvědět.

Úřad pro ochranu osobních údajů (dále jen „Úřad“) obdržel dne 1. listopadu 2010 Váš podnět týkající se podezření na sdílení osobních údajů, které jste v souvislosti s registrací pro službu IZIP uvedl. K této věci Vám sdělujeme:

Skutečnosti uvedené ve Vašem podání zakládají podezření, že mohlo dojít k porušení zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Úřad se jimi bude zabývat v rámci zákonem svěřených dozorových kompetencí včetně případné kontrolní činnosti probíhající v režimu zákona o státní kontrole, tedy bez aplikace lhůt správního řádu. V souladu s ustanovením § 29 odst. 1 písm. c) zákona budete příslušným útvarem Úřadu informován o vyřízení tohoto podnětu.

Další, vlastně úplně první reakcí na tenhle blog, byla reakce z poslanecké kanceláře Jiřího Skalického, člena zdravotnického výboru Poslanecké sněmovny a člena správní rady VZP.

Rukou své asistentky mne požádal o doplňující informace k mému případu, aby mohl celou věc předložit na příští správní radě VZP, které se koná koncem listopadu. V dopise bylo uvedeno, že pan poslanec má zájem o další věcné komentáře a špatné zkušenosti s projektem IZIP, protože pomohou k vyhodnocení jeho průběhu. Doplňující informace jsem poskytnul obratem.

Minulý týden se mi navíc ozval Josef Hympl, novinář z magazínu Týden, který si vyslechnul rozšířenou verzi předchozího blogu a napsal do Týdnu, který zrovna máte možnost koupit na stáncích, přibližně stránkový článek, který upozorňuje na to, že celý projekt IZIP je nebezpečný, že sběr dat a uživatel je chaotický a živelný a mimo jiné jsem se dozvěděl,  že můj případ je tak na podání žaloby, což si ještě rozmyslím a snad se ani nakonec nezachovám jako všichni, kdo sice nadávají, ale k soudu nakonec nejdou.

Při shánění grafiky pro záhlaví jsem na stránkách Izip.cz našel Reakce na prohlášení v tisku: Nikdy nedošlo z databáze Elektronických zdravotních knížek k úniku, nebo zneužití dat. Dovolím si citaci:

Podkladem k dezinformaci ve zmíněném článku v Týdnu byl blog pana Tomáše Petrů, který byl publikován 1. listopadu 2010 na serveru idnes.cz. V tomto případě nedošlo k úniku informací z EZK. Dle našeho zjištění došlo, s největší pravděpodobností, k zásadnímu pochybení externí získatelky, která nabízela lidem možnost se zaregistrovat do systému EZK a která zřejmě následně zneužila při akvizici služby EZK kontaktní údaje (konkrétně telefonní číslo) zmíněného pana Petrů pro svou další činnost, nesouvisející s registrací v systému EZK. Jednoznačně tedy nešlo o sdělení žádných citlivých údajů z Elektronické zdravotní knížky, proti kterému je systém důkladně zabezpečen, ale o pochybení jednotlivce disponujícího jen kontaktními údaji, které sám od klientů získal. Pravděpodobně tak došlo k nezákonnému použití již jednou získaných kontaktních údajů z registračního formuláře externí získatelkou.

To zcela odporuje etickému kodexu společnosti IZIP, provoznímu řádu IZIP a uzavřeným smluvním vztahům s externími získateli. Proto jsme se rozhodli podniknout příslušné právní kroky, které povedou k okamžité nápravě závadného stavu, mj. k podání trestního oznámení na neznámého pachatele pro podezření ze spáchání trestného činu neoprávněného nakládaní s osobními údaji.

Tak tedy doplňuji blog za pochodu o dotaz, kolik takových úniků se stalo, v kolika z nich byla rodná čísla a kdo to kdy vyšetří? Samotná databáze je možná úžasně chráněna, ale data jim prostě fakticky unikají a nikdo neví v jakém rozsahu.

Mimochodem dovolím si vtip mé ženy, který se opravdu stal:

Na ulici ji chytili dealeři IZIP a když se ptala, jak je systém chráněn, dostala odpověď, že u počítačů, kde je uložena databáze stále někdo je.

Doufám, že zájem, který můj předchozí blog vyvolal (A za který velice děkuji! Překvapil.) povede i k tomu, aby se celá věc pořádně nafoukla a abych nezůstal sám, kdo bude muset podat žalobu s krajně nejistým výsledkem, které řešení může trvat roky. OpenCard možná nakonec nebude stát sedmdesát milionů a dostala i anonymní  sestřičku (bez slev) a dotykovou variantu, určitě taky kvůli tomu, jak moc se věc rozmazala.

Tak tedy děkuji za nafouknutí případu IZIP milí čtenáři, třeba to pomůže.

Poznámky pod čarou

Jen tak mimochodem, víte, že nešifrovaný email bez elektronického podpisu jde číst snadněji než korespondenční lístek?

Víte co by mne zajímalo? Proč jsem třeba ještě nikde nečetl článek o tom, jak se Územní Plán Města Prahy pěkně změnil a naplnil brown-fields poté, co byla Praha nechvíli v naději na město konání Olympijských her. To si nikdo nevšimnul, kolik budov se najednou mohlo zbourat a přestaly být památkami? Týden je dost.

Ale to jen tak pod čarou…